Asistenční pes byl součástí naší rodiny dávno před volbami v říjnu 2018. Jeho výchova je posláním mojí přítelkyně Ireny. Protože se mne na to (asi díky reklamní plachtě u kbelského zdravotního střediska) řada z vás ptala, požádal jsem Irenu, aby o tom pro můj blog napsala sama. Jsem na ni hrdý a pomáhat jí s výchovou pejska je pro mne především radost.
Láska na celý psí život
Už jako malá holka jsem asi jako většina dětí žadonila, abych mohla mít pejska.
Maminka ale statečně odolávala, a tak jsem si svého prvního psa, Daisy, pořídila až v dospělosti. Byla to láska na první pohled a trvala až do Daisyna posledního dne. Když mě v květnu 2015 moje dlouholetá čtyřnohá kamarádka opustila, bylo to pro mne hodně smutné a náročné.
Život bez psa je pro pejskaře životem jen napůl. Rozhodnutí o tom, pořídit si psa, ale není zdaleka jenom Vaše, silně ovlivní život celé rodiny. Pejskaři ale ví velmi dobře, jaké úsilí to stojí, když se čtyřnohému parťákovi chcete opravdu věnovat, ale přitom bydlíte v pražském bytě a jste celý den v práci, kam pejskové nesmí.
Když si vás zavolá asistenční pes
Pracuji v České televizi a tak mne výzva, že ČT pro svou obecně prospěšnou společnost “Pestrá” hledá rodiny, které by byly schopny cvičit asistenční psy pro postižené, ani nemohla minout. Považovala jsem to za jasné znamení. Od Daisyna odchodu uplynul více než rok a v mém životě po ní pořád zela velká díra.
Výchova asistenčního psa je náročná na celou jeho lidskou smečku. Všichni musí perfektně spolupracovat, dodržovat stejné výchovné metody, pomalu pejska učit všechny potřebné dovednosti. Tohle není hra nebo sport, ale spíše poslání. Malou výhodou je to, že asistenční psi mají ze zákona výjimku – smí už od malička do práce s vámi, protože si musejí na pracovní prostředí zvykat, aby pak byli schopni pracovat se svými trvalými páníčky. Oproti tomu je tu obrovská nevýhoda – po 18 měsících společné práce se s pejskem musíte rozloučit a předat ho tomu, pro koho ho vychováváte. Já měla vcelku brzy jasno a rodina i přítel Pavel v podstatě také. Po informační schůzce, na které byla i jedna z vychovatelek se štěnětem, bylo rozhodnuto a 4.12. 2017 jsme si jeli pro 10týdenní blonďatou kuličku labradora do sídla Pestré, o.p.s.
Chance
Chance se i přes své štěněčí lumpárny okamžitě a nesmazatelně zabydlel v našich srdcích, stejně tak jako celá lidská parta kolem Pestré: ti, kteří se starají o výchovu pejsků starají i ti, kteří si vycvičené psí pomocníky přebírají. Dnes je Chancemu 11 měsíců – je to nádherný dvaatřicetikilový psí puberťák. Z vlastní zkušenosti už dobře víme, v čem je výchova takového pejska náročnější a zodpovědnější než u vlastního psa. A jak se blíží období, kdy se budeme muset rozloučit, uvědomujeme si velmi silně, že ani tahle část nebude jednoduchá. Pokud bychom se ale měli vrátit zpět k rozhodnutí, zda se do výchovy asistenčních psů zapojit, určitě bychom do toho šli znovu. Bude záležet jen na tom, zda budeme mít i nadále vhodné podmínky. V každém případě už budeme natrvalo patřit do skupiny lidí, kteří budou tuhle práci rádi podporovat jako dobrovolníci či finančně. Potvrzení, že jsem oficiálním vychovatelem psa pro o.p.s. Pestrá a že na výchovu asistenčních psů přispíváme i finančně, najdete přímo na webu o.p.s.
Chcete pomoci i Vy? Přidejte se k nám!
Irena Wintrová
Dovětek: asistenční psi a političtí kandidáti
Možná jste v říjnu 2018 na plotě u kbelského zdravotního střediska zaznamenali reklamní plachtu, která upozorňovala na to, že s přítelkyní podporujeme výcvik asistenčních psů. A pravděpodobně vám připomněla reklamní plachty ANO – strany, za kterou jsem kandidoval. Myslíte si, že si na tématu pomoci postiženým “přihřívám svou politickou polévku”? Nene, tak to opravdu není. Na plotě střediska mezi desítkami jiných reklam* původně visela i ta moje, sdělující, že bych chtěl v budoucnu získat více peněz pro rozvoj Kbel. Byl jsem ale důrazně požádán, abych plachtu vyměnil, protože plot je určen pouze pro komerční, ne politickou reklamu. Nebudu se pozastavovat nad oprávněností tohoto požadavku: prostě mi to nestálo za hádku. A tak jsem se rozhodl použít plochu jinak. Ano, reklama byla podobná reklamním poutačům ANO. Udělali jsme to záměrně. Cílem každé reklamy je vzbudit pozornost a to se nám povedlo. Chance a nadace Pestrá si získali novou řadu příznivců. * Podnikatel si na základě smlouvy platí místo pro reklamní plachtu, kterou si nechá na své náklady vyrobit a pověsit. Ve smlouvě je specifikováno, pro jaké účely smí nebo nesmí být plocha využita.
